Rituál ujištění.
Publikováno 07.07.2015 v 22:54 v kategorii O ženách, mužích a vztazích, přečteno: 144x
Žena vždy, podle jejích slov, dokáže objektivně posoudit cokoli, ale nikdy ne sama sebe.
Nedávno jsem v místním nejmenovaném marketu stála ve frontě u kasy a zaslechla jsem telefonický rozhovor mladé slečny stojící za mnou ve frontě. Potřebovala se ujistit, jak jinak. Nejspíš volala své nejlepší kamarádce a nejspíš měla nového přítele. Její hovor probíhal asi takhle: " Má teda jen svátek, ale nebude to blbý, dát mu jen ten parfém? Myslíš, že to stačí? A nemám mu k tomu ještě něco koupit? Co myslíš, bude se mu to líbit?" Ujišťování pokračovalo do té doby než jsem zaplatila nákup a odešla z doslechu.
Má prvotní myšlenka na její hovor byla asi následující: "Ježíš, copak ta holka nemá vlastní názor?!" Pak jsem si posypala hlavu popelem. Má druhá reakce byla pro mě samotnou zpočátku překvapením: " Ježíš, vždyť já to dělám taky!"
Začala jsem přemýšlet o tom, že vlastně ať už jde o prkotinu nebo nějakou zásadní věc rituálu ujišťování se nevyhne žádná z nás.
Neustále se potřebujeme ubezpečovat ve spoustě věcech, jestli to co děláme děláme správně nebo například jestli to co zrovna máme na sobě nám sluší..... Kolikrát se vám stalo, že jste přišla ke kámošce a jedna nebo druhá z vás prohodila: "Prosím tě, nevypadám v tom jako debil?"
Nakonec se ale většinou rozhodneme podle toho co nám radí instinkt a ne kamarádka na telefonu.
Nedokážu posoudit zda jde skutečně o potřebu znát cizí názor na danou věc nebo jen o momentální uklidnění.
Nikdy nás nikdo nemůže ujistit v tom co je pro nás to pravé. Až to pravé přijde budeme to vědět.
Komentáře
Celkem 0 komentářů